Note for teachers using this lesson plan
Olùkọ́ yẹ kí ó múra sílẹ̀ pẹ̀lú àtúnyẹ̀wò àwọn kókó ẹ̀kọ́ sáà kìíní, àwọn iṣẹ́ kíláàsì àtijọ́, àti àwọn àṣìṣe tó wọ́pọ̀ láti sáà yẹn. Kókó ẹ̀kọ́ yìí dá lórí àtúnyẹ̀wò àwọn ìmọ̀ àti ìmọ̀ọ́ṣe tí a ti kọ́ tẹ́lẹ̀, pẹ̀lú ànfàní láti tún àwọn ibi tí kò tíì yé àwọn akẹ́kọ̀ọ́ ṣe. Ní òpin ẹ̀kọ́, àwọn akẹ́kọ̀ọ́ yẹ kí wọ́n ti lè ṣe àtúnyẹ̀wò àwọn kókó ẹ̀kọ́ pàtàkì sáà náà, kí wọ́n sì tún àwọn àṣìṣe wọn ṣe pẹ̀lú ìtọ́sọ́nà. Olùkọ́ gbọ́dọ̀ rí i dájú pé gbogbo akẹ́kọ̀ọ́ kópa nínú àtúnyẹ̀wò yìí.
Class: Primary 4
Term: First Term
Week: 11
Age: 9 years
Duration: 45 minutes
Subject: Yoruba Language
Curriculum Theme: Àtúnyẹ̀wò
Focal competence: Fífi ìmọ̀ọ́ṣe kọ́ríkúlùmù múlẹ̀
Skills:
- Àtúnyẹ̀wò àti lílo ìmọ̀ọ́ṣe tí a ti kọ́
Previous Lesson: Kíkọ lẹ́tà àìgbẹ̀fẹ́ pípé
Topic: Àtúnyẹ̀wò
Subject Matter: àwọn kókó ẹ̀kọ́ pàtàkì sáà, àwọn ìmọ̀ọ́ṣe tí a ti kọ́, àwọn àṣìṣe tó wọ́pọ̀, àwọn ìdánilẹ́kọ̀ọ́ àtúnyẹ̀wò
Specific Objectives
By the end of the lesson, pupils/students should be able to:
Cognitive Domain
- Ṣe àtúnyẹ̀wò ìmọ̀ àti ìmọ̀ọ́ṣe pàtàkì ti sáà.
- Ṣe àtúnṣe sí ibi tí ìmọ̀ kò tíì pé pẹ̀lú ìtọ́sọ́nà.
Psychomotor Domain
- Fi ìmọ̀ọ́ṣe àtúnyẹ̀wò hàn nípa ṣíṣe àwọn ìdánilẹ́kọ̀ọ́.
Reference Materials
The following resources were used in planning this lesson:
- 2025 Revised 9 Years Basic Education Curriculum
- Relevant State Unified Scheme of Work
- The HeadTeacher Scheme of work
Instructional Materials
The teacher will teach this lesson with the aid of:
- Ìwé kíkọ
- Ìwé ẹ̀kọ́ tí a fọwọ́ sí
- Iṣẹ́ kíláàsì àtijọ́
- Àwọn àtẹ ìkọ̀wé pẹ̀lú àwọn ìbéèrè àtúnyẹ̀wò
Rationale for the Lesson
Ẹ̀kọ́ àtúnyẹ̀wò yìí ṣe pàtàkì láti fi ìdí ìmọ̀ tí àwọn akẹ́kọ̀ọ́ ti kọ́ múlẹ̀ ní sáà kìíní. Ó fún wọn ní ànfàní láti tún àwọn kókó ẹ̀kọ́ pàtàkì ṣe, láti lè mọ ibi tí wọ́n ti ní àṣìṣe, kí wọ́n sì tún un ṣe. Èyí yóò ràn wọ́n lọ́wọ́ láti múra sílẹ̀ dáadáa fún ìdánwò sáà.
Prerequisite/Previous Knowledge
Àwọn akẹ́kọ̀ọ́ ti ní ìmọ̀ nípa àwọn kókó ẹ̀kọ́ tí a kọ́ ní ọ̀sẹ̀ kìíní sí ọ̀sẹ̀ kẹwàá sáà kìíní. Wọ́n ti mọ bí wọ́n ṣe ń kí, wọ́n mọ àwọn nọ́mbà díẹ̀, wọ́n sì mọ àwọn orúkọ ẹbí díẹ̀.
Lesson Content/Board Summary
Àtúnyẹ̀wò
Kíkéde (Greetings)
Àwọn ọ̀nà ìkíni tó wọ́pọ̀ ní èdè Yorùbá:
- Ẹ káàárọ̀ – Good morning
- Ẹ káàsán – Good afternoon
- Ẹ káalẹ́ – Good evening
- Ẹ kúùrọ̀lẹ́ – Good night
- Ẹ kúùṣe – Well done (for work)
- Ẹ kú ààjò – Welcome (to a visitor)
- Ó dàbọ̀ – Goodbye
Òǹkà (Numbers)
Àwọn nọ́mbà láti 1 sí 20:
- Ọ̀kan (1)
- Èjì (2)
- Ẹ̀ta (3)
- Ẹ̀rin (4)
- Àrún (5)
- Ẹ̀fà (6)
- Èje (7)
- Ẹ̀jọ (8)
- Ẹ̀sán (9)
- Ẹ̀wàá (10)
- Ọ̀kanlá (11)
- Èjìlá (12)
- Ẹ̀tàlá (13)
- Ẹ̀rìnlá (14)
- Àrúnlá (15)
- Ẹ̀rìndínlógún (16)
- Ẹ̀tàdínlógún (17)
- Èjìdínlógún (18)
- Ọ̀kàndínlógún (19)
- Ogún (20)
Ẹbí (Family Members)
Àwọn orúkọ ẹbí tó wọ́pọ̀:
- Bàbá – Father
- Ìyá – Mother
- Ọmọkùnrin – Son
- Ọmọbìnrin – Daughter
- Ẹ̀gbọ́n – Elder sibling
- Àbúrò – Younger sibling
- Bàbáńlá – Grandfather
- Ìyáńlá – Grandmother
- Arákùnrin – Brother (male sibling)
- Arábìnrin – Sister (female sibling)
Àwọn Àṣìṣe Tó Wọ́pọ̀ (Common Misconceptions)
Àwọn àṣìṣe tí àwọn akẹ́kọ̀ọ́ sábà máa ń ṣe ní sáà kìíní:
- Ìdàrú àwọn ìkíni àkókò (e.g., lílo “Ẹ káàárọ̀” ní ìrọ̀lẹ́).
- Àṣìṣe nínú kíkà àwọn nọ́mbà, pàápàá láti 16 sí 19.
- Ìdàrú àwọn orúkọ ẹbí bíi “ẹ̀gbọ́n” àti “àbúrò” tàbí “arákùnrin” àti “arábìnrin” nígbà mìíràn.
Teaching Methods/Instructional Techniques
Ìjíròrò, Ìfihàn, Ìdánilẹ́kọ̀ọ́ Olùkọ́, Ìbéèrè àti Ìdáhùn, Ìṣeṣe, Ìṣeṣe Ẹgbẹ́.
Instructional Procedures
Step 1: Introduction
Time: 5 minutes
Teaching Skill: Ìfihàn/Ìṣíwájú
Teacher’s Activity: Olùkọ́ kí àwọn akẹ́kọ̀ọ́ ní èdè Yorùbá, ó sì sọ fún wọn pé wọ́n yóò ṣe àtúnyẹ̀wò àwọn kókó ẹ̀kọ́ pàtàkì tí wọ́n ti kọ́ ní sáà kìíní. Ó béèrè àwọn ìbéèrè díẹ̀ lórí ẹ̀kọ́ tí wọ́n ti kọ́ tẹ́lẹ̀ láti mọ bí wọ́n ṣe rántí.
Pupils’ Activity: Àwọn akẹ́kọ̀ọ́ dá olùkọ́ lórí ìkíni, wọ́n sì dáhùn àwọn ìbéèrè ìṣíwájú.
Learning Point: Ìrántí ẹ̀kọ́ àtijọ́
Step 2: Àtúnyẹ̀wò Kíkéde (Greetings Revision)
Time: 8 minutes
Teaching Skill: Ìjíròrò/Ìfihàn
Teacher’s Activity: Olùkọ́ tọ́ àwọn akẹ́kọ̀ọ́ láti ṣe àtúnyẹ̀wò àwọn ìkíni tó wọ́pọ̀ ní èdè Yorùbá. Ó kọ àwọn ìkíni náà sórí pátákó, ó sì tún ṣàlàyé ìgbà tí a ti ń lo ọ̀kọ̀ọ̀kan wọn. Ó tún tọ́ka sí àwọn àṣìṣe tó wọ́pọ̀ nínú lílo ìkíni.
Pupils’ Activity: Àwọn akẹ́kọ̀ọ́ tún àwọn ìkíni náà sọ, wọ́n sì ṣe ìṣeṣe lílo wọn. Wọ́n béèrè ìbéèrè nípa ibi tí kò tíì yé wọn.
Learning Point: Ìkíni àti lílò wọn
Step 3: Àtúnyẹ̀wò Òǹkà (Numbers Revision)
Time: 8 minutes
Teaching Skill: Ìtọ́sọ́nà/Ìdánilẹ́kọ̀ọ́
Teacher’s Activity: Olùkọ́ tọ́ àwọn akẹ́kọ̀ọ́ láti ṣe àtúnyẹ̀wò àwọn nọ́mbà Yorùbá láti 1 sí 20. Ó kọ wọ́n sórí pátákó, ó sì tún ṣàlàyé bí a ṣe ń kà wọ́n. Ó fún wọn ní àwọn ìṣeṣe kíkà àwọn nọ́mbà, ó sì tún ṣe àtúnṣe sí àwọn àṣìṣe tó wọ́pọ̀.
Pupils’ Activity: Àwọn akẹ́kọ̀ọ́ kà áwọn nọ́mbà náà pẹ̀lú olùkọ́, wọ́n sì ṣe àwọn ìṣeṣe kíkà. Wọ́n tún kọ àwọn nọ́mbà náà sí orí ìwé kíkọ wọn.
Learning Point: Kíkà àwọn nọ́mbà
Step 4: Àtúnyẹ̀wò Ẹbí (Family Members Revision)
Time: 7 minutes
Teaching Skill: Ìjíròrò/Ìfihàn
Teacher’s Activity: Olùkọ́ tọ́ àwọn akẹ́kọ̀ọ́ láti ṣe àtúnyẹ̀wò àwọn orúkọ ẹbí tó wọ́pọ̀. Ó béèrè lọ́wọ́ wọn láti dárúkọ àwọn mẹ́ńbà ẹbí wọn ní èdè Yorùbá. Ó tún ṣe àtúnṣe sí àwọn àṣìṣe nínú lílo àwọn orúkọ bíi “ẹ̀gbọ́n” àti “àbúrò”.
Pupils’ Activity: Àwọn akẹ́kọ̀ọ́ dárúkọ àwọn mẹ́ńbà ẹbí wọn, wọ́n sì ṣe ìṣeṣe lílo àwọn orúkọ náà nínú gbólóhùn kékeré.
Learning Point: Orúkọ àwọn ẹbí
Step 5: Àtúnyẹ̀wò Àwọn Àṣìṣe Tó Wọ́pọ̀ (Common Misconceptions Revision)
Time: 5 minutes
Teaching Skill: Ìtọ́sọ́nà/Ìgbàwọlé
Teacher’s Activity: Olùkọ́ tọ́ka sí àwọn àṣìṣe gbogbogbò tí àwọn akẹ́kọ̀ọ́ sábà máa ń ṣe ní sáà kìíní, ó sì fún wọn ní àwọn àpẹẹrẹ. Ó tún ṣàlàyé bí wọ́n ṣe lè yẹra fún àwọn àṣìṣe wọ̀nyí.
Pupils’ Activity: Àwọn akẹ́kọ̀ọ́ gbọ́, wọ́n sì béèrè ìbéèrè fún ìjúwe síwájú. Wọ́n ṣe àwọn ìṣeṣe kékeré láti fi hàn pé wọ́n ti lóye.
Learning Point: Ìtúnṣe àṣìṣe
Step 6: Ìdánilẹ́kọ̀ọ́ Àtúnyẹ̀wò (Revision Exercises)
Time: 7 minutes
Teaching Skill: Ìṣeṣe/Ìwádìí
Teacher’s Activity: Olùkọ́ pèsè àwọn ìbéèrè àtúnyẹ̀wò àpapọ̀ lórí àwọn kókó ẹ̀kọ́ tí a ti ṣe àtúnyẹ̀wò. Ó fún àwọn akẹ́kọ̀ọ́ ní àkókò láti dáhùn àwọn ìbéèrè náà ní ẹnu tàbí ní ìkọ̀wé. Ó rí i dájú pé gbogbo akẹ́kọ̀ọ́ kópa.
Pupils’ Activity: Àwọn akẹ́kọ̀ọ́ dáhùn àwọn ìbéèrè àtúnyẹ̀wò, wọ́n sì fi àwọn ìdáhùn wọn hàn.
Learning Point: Ìṣeṣe àtúnyẹ̀wò
Step 7: Evaluation/Review
Time: 5 minutes
Teaching Skill: Questioning/Assessment
Teacher’s Activity: The teacher evaluates the learning by asking the following questions:
- Kí ni a ń pè ní “Good morning” ní èdè Yorùbá?
- Kí ni nọ́mbà “15” ní èdè Yorùbá?
- Kí ni a ń pè ní “Mother” ní èdè Yorùbá?
- Sọ àṣìṣe tó wọ́pọ̀ kan tí àwọn akẹ́kọ̀ọ́ máa ń ṣe nípa ìkíni.
Pupils’ Activity: Pupils answer orally and in writing.
Learning Point: Ìmọ̀ àtúnyẹ̀wò
Step 8: Conclusion
Time: 5 minutes
Teaching Skill: Ìparí/Ìfìdíìmúlẹ̀
Teacher’s Activity: Olùkọ́ tún tẹnu mọ́ pàtàkì àtúnyẹ̀wò àwọn kókó ẹ̀kọ́ sáà kìíní. Ó gba àwọn akẹ́kọ̀ọ́ níyànjú láti tún kà, kí wọ́n sì múra sílẹ̀ dáadáa fún ìdánwò. Ó dúpẹ́ lọ́wọ́ gbogbo wọn fún kíkópa wọn, ó sì parí ẹ̀kọ́ náà.
Pupils’ Activity: Àwọn akẹ́kọ̀ọ́ gbọ́ ìparí ẹ̀kọ́, wọ́n sì dúpẹ́ lọ́wọ́ olùkọ́.
Learning Point: Ìparí ẹ̀kọ́ àtúnyẹ̀wò
Lesson Keywords
- Àtúnyẹ̀wò – Revision
- Kíkéde – Greetings
- Òǹkà – Numbers
- Ẹbí – Family
- Àṣìṣe – Mistake/Error
- Sáà – Term
Differentiation
Fún àwọn akẹ́kọ̀ọ́ tí wọ́n nílò ìrànlọ́wọ́ síwájú, olùkọ́ yóò tún ṣe àlàyé àwọn kókó ẹ̀kọ́ tí kò tíì yé wọn dáadáa, yóò sì fún wọn ní àwọn ìṣeṣe tó rọrùn. Fún àwọn akẹ́kọ̀ọ́ tó yára, olùkọ́ yóò fún wọn ní àwọn ìbéèrè tó nira díẹ̀ sí i, tàbí kí wọ́n kọ gbólóhùn kékeré nípa àwọn kókó ẹ̀kọ́ tí a ti ṣe àtúnyẹ̀wò.
Suggested Lesson Videos
Search YouTube for “Yoruba greetings for kids Primary 4” or “Yoruba numbers 1-20 for children”.
Teacher Guide for Using This Lesson Plan
Kí o tó bẹ̀rẹ̀ ẹ̀kọ́ yìí, rí i dájú pé o ti múra àwọn ohun èlò ìkọ́ni sílẹ̀, pẹ̀lú àwọn iṣẹ́ kíláàsì àtijọ́ àti àwọn àtẹ ìkọ̀wé pẹ̀lú àwọn ìbéèrè àtúnyẹ̀wò. Kókó ẹ̀kọ́ yìí dá lórí àtúnyẹ̀wò, nítorí náà, gbìyànjú láti jẹ́ kí àwọn akẹ́kọ̀ọ́ kópa púpọ̀. Bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú ìṣíwájú tó rọrùn láti tún ìrántí wọn ṣe. Lẹ́yìn náà, lọ lórí àwọn kókó ẹ̀kọ́ pàtàkì kan lẹ́yìn òmíràn, kí o sì rí i dájú pé o tún àwọn àṣìṣe tó wọ́pọ̀ ṣe. Fún àwọn akẹ́kọ̀ọ́ ní àkókò tó pọ̀ láti ṣe ìṣeṣe àti láti béèrè ìbéèrè. Nígbà ìdánwò, béèrè àwọn ìbéèrè tó dá lórí àwọn kókó ẹ̀kọ́ tí a ti ṣe àtúnyẹ̀wò. Rí i dájú pé gbogbo akẹ́kọ̀ọ́ ló lóye ohun tí a kọ́, kí o sì fún àwọn tó nílò rẹ̀ ní ìrànlọ́wọ́ síwájú. Olùkọ́ yẹ kí ó rí i dájú pé àyíká kíláàsì náà fún àwọn akẹ́kọ̀ọ́ láàyè láti sọ èrò wọn láìsí ìbẹ̀rù.

Community Join the conversation Open discussion +